Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 
S mobilem na cestách.
Fotografuji pro radost a pro potěšení. Nepředstavuji dokonalost. Představuji sama sebe, své pocity, radosti z přírody a momentálně daného okamžiku. Obrazy zachycené tak, jak je vidím a cítím. Některé fotky upravuji a prolínám mezi sebou. Miluji barvy a občas provokaci.
A možná , až se někdy v budoucnu naučím fotit, pořídím si i kvalitní fotoaparát.

Proměňte svá alba ve fotoknihu

Ideální jako dárek nebo jen tak pro sebe na památku.
Levně, rychle, jednoduše.



reklama

23 fotek, letos v srpnu, 44 zobrazení, 19 komentářů
21 fotek, 11.8.2017, 45 zobrazení, 20 komentářů | krajina, příroda
62 fotek, 27.7.2017, 487 zobrazení, 63 komentářů | krajina, města, zábava
s Markétou a Aduš
10 fotek, 17.7.2017, 61 zobrazení, 13 komentářů | doma, příroda
aneb vůně ze zahrady
16 fotek, 16.7.2017, 152 zobrazení, 11 komentářů | cestování
Je čtvrtek 13.7. 2017 několik minut před desátou ranní a my se z Primoštejnu vydáváme zpět do Čech. Poslední mávačka moři a v duchu si slibujeme, že příští rok přijedeme zas. Do Šibeniku se cesta vleče. Na tachometru ukazuje teploměr 35°C. Vedro jak v parním hrnci. Před námi jedou dva Poláci, jsou děsně pomalí a mému manželovi cukají koutky od úst. V Šibeniku ale najíždíme na dálnici, zapínáme klimatizaci a tím se šnečí rychlost Poláků vykonpenzuje. Je to tady samej Pšonk (nic ve zlým). Snad víc jak Čechů, taky sem tam Maďar, nebo Rus, hodně Slováků, Němců je tady slyšet málo. Cesta je až k Chorvatským hranicím plynulá. Jedem povětšinu 180km rychlostí. Jen před Slovinskými hranicemi stojíme asi 10 minut. Posloucháme písničky od Lany-Del-Rey, Adel, taky Roxet, nebo třeba Rammsteiny. (Ale ty většinou, když manžel usíná za volantem). Slovinský dálnici se vyhýbáme. Odbočujeme na Ptuj, malebné městečko které leží na březích řeky Drávy, asi 26 kilometrů od Mariboru k Chorvatské hranici. Tady si nelze nevšimnost když jedete přes most ani Ptujského hradu. Klimoška se vypíná, otvíráme okna, šíbr. (dveře od auta raději ne, aby někdo nevypadl). Teplota kolísá v rozmezí 26-30°.
Přes den je nač se dívat. Krajina je tady moc pěkná, hornatá. Na kopcích se mezi domky vlní vinice, někde i podél cesty, jsou vidět lány kukuřice, nebo obilí. Projíždíme několika vesnicemi, v občině Trnavska vas to pěkně smrdí., ale Soňa ví, jak je seno voňavý. (Směju se). Z obce Biš sjížíme serpentýnama asi 70km rychlostí do další obce Gošova a před námi se brzy objevuje cedule s nápisem Radehova. (To je poslední obec před Lenartem). Z Lenartu míříme na Mureck. Tady to voní čerstvě posečenou trávou. Už stačí přejet jen přes obec Trate. Řeku Mur přejíždíme po ocelovém obloukovém mostě a ve 14.55 jsme v Rakousku. V Murecu si u benzínové pumpy kupujeme dálniční známku. Stojí nás 8.9E. (vždycky si ji nejdřív nalepím aspoň 2x na tričko, aby pak šla snáz odlepit. Všímáme si radaru na konci vesnice Lichendorf a v 15.12h najíždíme na dálnici směr Grac - Wien. Do Vídně to ještě máme asi 195km. Víc jak 140km rychlostí nejedeme, Rakušáci by si na nás totiž smlsli. Z Vídně, kterou projíždíme v 17h nám zbývá ujet do Prahy ještě 310km, ale tady se pokaždé trochu zasekneme. Je totiž dopravní špička a chvíli nám potrvá, než se vymaníme z pořádné tlačenice. Je mi teplo, klimoška zapnutá není (manžel by mohl chytit rýmečku, (kdo by to pak s ním následně vydržel?). Fučí mi do uší, ale očiská mé chrání brýle veliké. Vlasy mám zapletené do copu, jinak bych vypadala jak rozzuřený pudl (mohl by se mě pak totiž vylekat i náš pes Adolf). Myslím, že už se na paničku taky těší. Zítra vařím hovězí roštěnou s knedlíkem, ta už dlouho nebyla a po Chorvatsku přijde jistě vhod. Bezva, zase další 3km kolona...
Několik km před Znojmem zkrášlují pole zlatavé hlavy slunečnic, nebo vinice, snad se i vinařům letos zadaří. Čím víc se ale blížíme ku Znojmu, tím víc je vidět že pole zde hladoví. Zakrslé slunečnice a brambory o tom dost vypovídají a nejen to. Projíždíme Chvalovice - Hatě, (tady aby si pánové drželi gatě). V rádii hlásí právě 19h a my přejíždíme most přes řeku Dyje. Asi po nececelé půl hodině zastavujeme na oběd a zároveň večeři v Litohoři v motorestu "U Nováků" kde se pořádně nadlábneme. Vaří tady opravdu výtečně. Zdržíme se asi 35min. a pádíme dále přes Jihlavu ku Praze. U Stonařova se opravuje silnice, ale naštěstí jsou tady jen dva semafory. Vloni to byl děs. A jedeme dál. Hladový oko nám ukazuje, že má taky prázdno v břiše a tak zastavujeme u Průhonic, abychom natankovali. Nafta tady stojí 26.90kč za litr. Na Vysočině totiž chtěli i 34.90za litr nafty, a to je vám panečku rozdíl. Ve 22h už jsme v Praze. Celkem jsme tedy najeli tam i nazpátek 2300km. Hlavně že jsme dobro došli, tak ahoj!
35 fotek, letos v červenci, 228 zobrazení, 31 komentářů | cestování, krajina, příroda
69 fotek, letos v červnu, 1 283 zobrazení, 50 komentářů | cestování, krajina, města
Omiš, Čelina, Lokva Rogoznica-nejčistější moře
25 fotek, 2.7.2017, 1 548 zobrazení, 12 komentářů | cestování, lidé
Omiš-Čelina-Zavode II.
25 fotek, 3.6.2017, 51 zobrazení, 20 komentářů
Město Týnec nad Sázavou se nachází v severní části okresu Benešov, 35 km jižně od hlavního města státu Prahy a 10 km od okresního města Benešova.
Město s 5 609 obyvateli je významným střediskem dolního Posázaví. K městu náleží místní části Chrást nad Sázavou, Podělusy, Pecerady, Zbořený Kostelec, Krusičany, Brodce, Čakovice a osady Větrov a Hůrka.
Leží v malebném údolí řeky Sázavy a je významným střediskem průmyslu, kultury, sportu a turistiky. Pro svoji občanskou vybavenost je i spádovým územím dolního Posázaví. Město Týnec se rozkládá po obou březích řeky Sázavy, na levém břehu se nachází jeho historická část a starší bytová zástavba, na pravém břehu pak slévárna Metaz, železniční stanice a autobusové nádraží, obchody, většina institucí a rozsáhlá bytová výstavba.

Od roku 1931 v Týnci nad Sázavou sídlí nejvýznamnější český výrobce motocyklů, firma Jawa. Za druhé světové války se část obce na levém břehu Sázavy stala součástí vojenského cvičiště Zbraní SS Benešov a její obyvatelé se museli 1. dubna 1943 vystěhovat. V roce 1969 byl Týnec nad Sázavou povýšen na město.
Od 1. července 2006[2] byla k městu připojena vesnice Čakovice i s celým katastrálním územím Čakovice u Řehenic podél Kamenického potoka. Předtím patřily Čakovice k obci Řehenice.
51 fotek, 1.6.2017, 71 zobrazení, 73 komentářů
Zbořený Kostelec je vesnice nalézající se na levém břehu řeky Sázavy asi 1,5 km severně od města Týnec nad Sázavou jehož je jednou z osmi místních částí. Na protějším břehu se nalézá na skalní ostrožně nad soutokem s Kamenickým potokem zřícenina gotického hradu Zbořený Kostelec, zvaného též Kostelec nad Sázavou. Pod zříceninou prochází silnice 107 směrem od Kamenice do Týnce nad Sázavou, z této silnice je také velmi dobře viditelná. Historie vesnice Zbořený Kostelec je spojena s historií hradu Zbořený Kostelec, k němuž tvořila hospodářské zázemí a spolu s ním byla i zbořena. Posléze byla obnovena a patřila pod Pecerady a spolu s nimi byla sloučena pod Týnec nad Sázavou. V současnosti se ve vsi nalézá 185 domů ve kterých žije asi 300 trvalých obyvatel. Mnoho domů je využito pro rekreaci spolu s mnoha rekreačními chatami v blízkosti Sázavy.
23 fotek, letos v dubnu, 60 zobrazení, 41 komentářů
23 fotek, 2.4.2017, 91 zobrazení, 55 komentářů
54 fotek, únor až březen, 178 zobrazení, 98 komentářů
18. 3. 2017
Pozvánka 8
4 fotky, letos v březnu, 105 zobrazení, 35 komentářů
https://www.facebook.com/events/689909191187555/
U příležitosti křtu knihy společného almanachu autorů, herců, muzikantů vás srdečně zvu do divadla Dobeška v sobotu 18. 3. 2017 od 17h na autorské, hudební a scénické skotačení.
44 fotek, letos v únoru, 211 zobrazení, 27 komentářů
23 fotek, 27.2.2017, 124 zobrazení, 40 komentářů

Komentáře

nebo přihlásit Komentář lze odeslat klávesovou zkratkou shift + enter